Ašákova vnoučata a jak to všechno vzniklo
Od malinka jsem byla vychovávána k úctě ke starým a potřebným lidem a to mi opravdu formovalo život celá léta. Byli jsme poměrně velká a hlavně spokojená rodina, ve které si senioři užívali potřebné zázemí a lásku všech. Proto mi dnešní uspěchaná a málo empatická doba připadá vůči nejslabším z nás velmi zlá a málo vstřícná.
Není divu, že mne velice oslovil projekt Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata. Nádherný nápad skvěle zacílený a hlavně jednoduše organizovaný. Okamžitě jsem se zapojila a užívala si dojemné vzkazy a dopisy z domovů pro seniory, odkud nám chodily ohlasy na naše dárky. Časem se však z malých a skromných přání stal moloch, kde se domovy předháněly ve shánění vybavení posiloven, hřišť, setkávání s populárními umělci a nakupováním televizorů a elektrických vozíků. Chápu, že lidé odkázaní na cizí pomoc tyto pomůcky nutně potřebují, ale původní záměr – potěšit třeba jen maličkostí – byl nahrazen bojem o peníze na velké projekty. A také se čím dál častěji stávalo, že obdarovaný ani nedal vědět, zda dárek dorazil a jestli vůbec potěšil. Nějak mne nadšení opouštělo.
A pak přišel nápad! Proč obdarovávat anonymní dědečky a babičky, když jich v našem městě máme sami dost a navíc můžeme i konkrétně zjistit, co potřebují a čím potěšíme nejvíce.
No vidíte, a dnes máme za sebou třetí ročník velmi úspěšné akce, do které se zapojila léčebna Carvac se svými seniory a Dům s pečovatelskou službou v Aši na jedné straně a spousta empatických Ašáků na straně druhé. Za tři ročníky jste nasbírali téměř 1000 dárků pro osamělé lidi ve svém okolí a rozdali jsme přes 300 přáníček vyrobených našimi dětmi v MŠ Okružní, MŠ Mokřiny a velmi šikovnou rodinou se skvělými kluky v Praze. Letos poprvé jsme vyzkoušeli i darovat zážitky pro jednotlivé seniory podle jejich přání a na konci roku vám poreferujeme, jak tato pilotní akce dopadla a zda se podařilo zrealizovat vše, co jste nám slíbili zajistit.
Věřte, že aktivity Ašákových vnoučat – kterým se stane každý, kdo se svým dárkem nebo jen přítomností a pomocí zapojí do našich akcí- nebudou končit u nadělování pod stromeček. Naopak, naším cíle je zabezpečit osobní setkávání s babičkami a dědečky z obou institucí, naplnit jejich dny smyslplnou aktivitou, která by jim vrátila radost z aktivního života. Začínáme organizovat výstavy z prací seniorů, koncerty, zpívané s kytarou, výlety, „miniolympiády “ a celou řadu dalších akcí. Jen co nás coronavirus pustí, vše se rozběhne naplno.
Pokud u toho chcete být přítomni, ozvěte se, budeme rádi za každou pomoc.
