Fotograf Ašákových vnoučat
Vážení čtenáři! Nejprve by bylo asi dobré, abych se představil…. Jmenuji se Jan Rippl, od narození bydlím v Aši, povoláním jsem zdravotní sestrou a s projektem Ašákova vnoučata mne pojí zejména účast, na v tuto chvíli již loňském předávání štědrovečerních dárků klientům domova pro seniory společnosti Carvac s. r. o..
Kromě své práce se taktéž věnuji celé řadě volnočasových aktivit, avšak vypisovat je zde nemá smysl, neboť by to bylo opravdu na dlouho… Tou, které se věnuji i v souvislosti s Ašákovo vnoučaty, je umělecká digitální fotografie. Co by fotograf – amatér funguji již od roku 2001, kdy jsem začal s pořizováním leteckých snímků za pomoci dronu. Později jsem přešel na fotografování lidí, krajin, a detailů s polozrcadlovkou, což ovšem nebylo to pravé, ořechové…
Po nějaké době jsem tento můj koníček „uložil k ledu“, a vrátil se k němu až teprve nedávno při příležitosti zakoupení nového fotoaparátu, digitální zrcadlovky Canon EOS 2000D. A vášeň pro fotografii byla zpět! Jako každý fotograf, vědom si svých předností i nedostatků, poučen z předešlých nezdarů, získávám postupem času svůj vlastní osobitý styl a oblast působnosti, kterými jsou zejména umělecky ztvárněné akty a portréty.
Jako amatér nepohrdnu žádnou příležitostí zdokonalit se v tom, co mne baví, a co mně samotnému přináší radost. Radost o to větší, že mohu být někomu prospěšný. Naskytla se mi možnost, zhostit se role fotografa při předávání vánočních dárků našim seniorům a já se rozhodl této nabídky využít a zvěčnit jedinečné okamžiky lidí, kteří na sklonku svého života rozbalují dárky od svých adoptivních vnoučat, a těší se z radosti, kterou jim tato pozornost přináší…
Práce s lidmi je pro mne denní chléb, ať již v roli zdravotníka, či fotografa…
Jan Rippl
